Teprve v nemoci člověk vidí, jak velký dar je život a jak je krásné, když jsme zdraví.
Zdravý člověk na to často zapomíná, nevšímá si, že nic nemá pevně ve svých rukou, že celý život i čas, který má k dispozici, je Božím darem. Máme tento dar v rukou jen tak dlouho, dokud nám ho Pán dopřává.
A tak může vést nemoc k pokornému poznání naší lidské omezenosti a k spásnému přehodnocení žebříčku hodnot.
Svátost smí přijmout každý vážně nemocný křesťan nebo ten kdo dosáhl věku 60ti let.
Pomazání nemocných je posilující modlitbou pro nemocné, trpící a také v nebezpečí smrti.
Je to prosba o sílu, aby nemocný dokázal své utrpení trpělivě snášet a obětovat za druhé.
Před přijetím této svátosti je dobré očistit si své srdce ve svátosti smíření.
Ke svátosti pomazání se používá olivový olej, svěcený na Zelený čtvrtek biskupem.
Pomazání se děje na čele a na obou rukou, kněz nemocné maže olejem nemocných a přitom říká:
„Skrze toto svaté pomazání ať tě Pán pro své milosrdenství posílí milostí Ducha svatého, ať tě vysvobodí z hříchů, ať tě zachrání a posilní.“
Tomu předchází úkon kajícnosti, úryvek z Písma svatého a modlitby.
Svátost pomazání nemocných spojuje nemocného s Kristovým utrpením k jeho vlastnímu prospěchu i k prospěchu celé církve.
-
Přináší mu útěchu, vnitřní pokoj a odvahu, aby snášel kříž své nemoci nebo stáří s odevzdaností a křesťanskou zralostí.
-
Odpouští hříchy nemocného, pokud jejich odpuštění nemohl obdržet ve svátosti smíření (např. je už v bezvědomí).
-
Dává mu sílu k uzdravení, pokud to prospívá ke spáse duše.
-
Připravuje ho na přechod z života časného do věčného.
Zdraví si můžeme také vyprošovat:
„Pane, prosím tě o dar uzdravení a zdraví.
Uděl mi je vzhledem k mým blízkým a všem, kteří mě potřebují.
Ne však má, ale tvá vůle ať se stane.
Vím, že zdraví je velké bohatství, nikoliv však největší.
Největším darem v životě je plnit tvou vůli.
Chci přijímat všechno, co mi opět daruješ.“